O výsevech živých kamenů

O živé kamínky, tedy o rody Lithops, Argyroderma, Conophytum, Pleiospilos, Gibbaeum, atd. jsem se dlouhou dobu vůbec nezajímal. Nebyl důvod. Měl jsem své kaktusy, své lobívie, a byl jsem spokojený. Loňský rok jsem byl na návštěvě u kamaráda, viděl jsem poměrně velkou sbírku živých kamenů - a nastal obrat. Plno krásných rostlin, barevná mozaika v neuvěřitelných škálách, prostě paráda. A k tomu ty květy. Koberce květů v odstínech žluté a bílé u litopsů, u ostatních živých kamenů i v jiných barvách. Zatoužil jsem tedy mít tyto rostliny ve sbírce a objednal semena od několika tuzemských i zahraničních dodavatelů. Semena za několik týdnů přišla a já začal studovat, jak tyto rostliny vlastně vysévat, přece jen jsem doposud vyséval pouze kaktusy, které jsou poměrně bezproblémové a docela rychle rostou. Návodů na internetu jsem našel bezpočet, stejně tak návodů v různých knihách. Často se však dosti podstatně lišily. Co s tím? Zdravý selský rozum. Pro vlastní výsev jsem vybral květináče 5 x 5 cm s tím, že tato velikost bude dostatečná pro 100 semen. Vlastní substrát jsem vytvořil smícháním hrubého písku a agroperlitu v poměru 1:1. Pro výsevy kaktusů jsem nikdy agroperlit nepoužíval, nicméně, domnívám se, že je vhodné substrát vylehčit, ale také odlehčit. Pro další výsevy jsem se přestal bát i organického podílu a nachystal jsem substrát ze směsi hrubého písku, agroperlitu a substrátu pro výsevy, opět v poměru 1:1. Teď již z vlastní zkušenosti můžu říci, že mezi těmito dvěma substráty nepozoruji žádný významný rozdíl, ani ve výskytu plísní a jiných hub, ani v růstu. Jedinou nevýhodou agroperlitu je jeho bílá barva, která se, bohužel, líbí řasám. Substrát jsem nepropařoval, ani jinak nedesinfikoval. Proč? Prostě jsem líný a při množství vysévaných položek bych nedělal nic jiného. Naplnil jsem tedy květináčky, vysel semena (jak jsem již uvedl výše, jednu porci o 100 semenech do jednoho květináče, případně dvě porce o 50 semenech na jeden květináč), umístil do plastových průhledných krabic a zalil. Velmi se mi osvědčily průhledné plastové uzavíratelné krabice, které se dají koupit v Hornbachu. Jednak si vyberete z různých velikostí, jednak jsou velmi dobře omyvatelné a desinfikovatelné. Samozřejmě, každý květináč opatřil příslušnou jmenovkou nebo jmenovkami. Ty si stříhám z popisovací fólie, která se dá koupit téměř v každém papírnictví, ale chce to vyzkoušet, aby se popisek tužkou nemazal. Čím a jak jsem zalil? Zalil jsem podmokem, abych neodplavil vysetá semena. Na to je zapotřebí myslet, z tohoto důvodu vysetá semena ani nepostřikuji. Pro vlastní zálivku jsem použil klasickou nepřevařovanou vodovodní vodu, do které jsem přidal hnojivo v poloviční koncentraci (používám Powder Feeding - Grow od firmy Green House, můžu vřele doporučit) a Previcur. Previcur je v podstatě jediná moje prevence a ochrana před různými plísněmi. Vysetá semena jsem umístil do po domácku zhotoveného kultivátoru, kde zdrojem světla jsou čtyři LED trubice 120 cm. Doporučuji teplou bílou, která se mi osvědčila asi nejvíce. Kultivátor je umístěn na verandě, kde se denní teplota pohybuje něco mezi 20 a 22 stupni a teplota v noci mezi 15 a 17 stupni. Semena Lithops a Ophthalmophyllum začala klíčit již po několika málo dnech, jiným rodům to trvalo o něco déle - třeba Dinteranthus potřeboval téměř tři týdny. Co považuji za nesmírně důležité a zásadní - větrat. Ihned po vyklíčení otevírám krabice a malé rostlinky přivykám suchému vzduchu. Následně probíhající doklíčení semen probíhá i v otevřených krabicích bez problémů (Lithops dokličuje v další vlně po cca 14 dnech, Dinteranthus dokličuje ještě nyní, po téměř dvou měsících - a to i položky, které vůbec nevyklíčily, začínají klíčit až nyní, proto nevyhazovat). Zálivku provádím vždy po předchozím vyschnutí substrátu, do zálivkové vody přidávám jednou za 14 dní malé množství hnojiva a špetku přípravku Actara jako prevenci proti larvám smutnic - sciárám. V kultivátoru dbám také na pohyb vzduchu - mám zde instalován malý větrák, který tento pohyb vzduchu zajišťuje. V současnosti, tj. na konci ledna 2019, mají nejstarší semenáčky dva měsíce a ještě se nesvlékaly, nejmladší jsem vyséval před 14 dny. Jak to vypadá, můžete vidět na fotkách níže. 

Pohled na kultivátor s výsevy, detail výsevů o stáří dvou měsíců.

Detail - dva měsíce staré semenáčky rodu Lithops.

Dva měsíce staré semenáčky rodů Pleiospilos, Faucaria a Aloinopsis.

Dva měsíce staré semenáčky rodu Dinteranthus.

Ophthalmophyllum, stáří měsíc a půl.

14 dnů staré výsevy - Lithops, Argyroderma, Gibbaeum, Pleiospilos, Inhlenfeldtia. První vlna klíčení.