Zima 2019-2020 a kvetení špirlic - příběh na pokračování

Únor 2020

Zima 2019 - 2020 byla velmi mírná. Až moc, téměř bez mrazů. Špirlice jsem očistil od starých zasychajících láček na konci listopadu 2019 a přenesl jsem je na zimní stanoviště, tedy verandu. Nicméně díky teplu, které během zimy panovalo (teploty i přes 10°C) jsem se rozhodl přenést rostliny zpět do skleníku. A to již na počátku února 2020. Myslím, že jim to jen prospělo, začínají růst a nasazovat na květ :-) K tomu přezimování na verandě - řada pěstitelů se obává, že mrazy rostliny poškodí. Asi je to obava správná, nikdo nechce přijít o sbírkové rostliny. Na stranu druhou, špirlice by měly mít schopnost snášet poklesy teplot pod nulu. "Literární údaje se značně liší, a to i pro jednotlivé druhy. Nejvíce na sever zasahuje Sarracenia purpurea, která by asi měla být i nejodolnější a měla by snášet dlouhé zimy s výraznými mrazy, ovšem se sněhovou pokrývkou, na stranu druhou se udává citlivost k nízkým teplotám např. pro Sarracenia psittacina. Můj velmi oblíbený autor Nigel Hewitt-Cooper udává doporučené teploty s nejnižšími do -15°C. Popravdě řečeno, ani si nepamatuji, kdy byla u nás taková zima. Proto si myslím, že naše kytky zbytečně hýčkáme. Pokud máme možnost ponechat kytky přes zimu v nevytápěném skleníku, je to to nejlepší, co pro ně můžeme udělat. A pokud by klesaly teploty dlouhodobě hodně pod nulu, asi každý má možnost natáhnout do skleníku kabel a rostlinám přitopit k nule. Takže můj závěr - letos rostliny stěhovat nebudu :-)

Kytky ve skleníku v únoru 2020. Na fotografiích jde vidět, jak si některé rostliny ponechaly láčky, které jsou ve velmi dobrém stavu.

Pokles teplot přes zimu, tedy zimní dormance, zimní klid, navození periody vegetačního klidu nízkými teplotami, je pro špirlice naprosto nezbytné pro indukci kvetení. Současně je to pro ně ochrana před nízkými teplotami. Pokud by byly v růstu, nízké teploty díky "šťavnatým" pletivům plných vody by je poškodily, pokud odpočívají, snižuje se v pletivech obsah vody, mění se složení obsahu vakuol ve směru ukládání různých osmoprotektivních látek, zejména sacharidů a jednoduchých oligosacharidů ze skupiny fruktanů nebo galaktanů, které ve výsledku snižují teplotu, při které se vytvářejí ledové krystaly, které jsou zodpovědné za poškození tonoplastu, vakuolární membrány, s následným vylitím vakuolárního obsahu a poškozením buňky. K mé velké radosti mají již v únoru některé špirlice nasazeno na květ, tak se moc těším, co z toho bude. A samozřejmě se těším na sprašování a vytváření nových hybridů - ale to je další samostatná kapitola, a hlavně běh na obrovsky dlouhou trať, při kterém nakonec zůstane jen pár rostlin ve sbírce, a zbytek skončí formou daru u začátečníků nebo naprostých amatérů, kteří chtějí mít doma za oknem zajímavou kytku, v lepším případě, v tom horším na kompostu (bohužel, asi není účelné přikrášlovat jinak obvyklé věci a postupy).

Sarracenia alata Pipeline, Rayburn County, Texas MK A24

Sarracenia cv. Eva

Sarracenia flava var. flava

Sarracenia flava var. ornata

Sarracenia leucophylla cv. Tarnok

Březen 2020

Text píši na pokračování...čas kvapí, máme polovinu března, a špirlicím se teplo i světlo ve skleníku moc líbí. Odhadem asi 60 % z nich má nasazeno na květ, a já se moc těším, jak budu dělat nejen fotodokumentaci, ale také sprašovat, tedy opylovat. Co je na špirlicích moc sexy, je jejich ochota vytvářet křížence s různými vlastnostmi. Tak teď pár (doslova a do písmene) špirlic. Zaujaly mě dnes dvě.